Naučná stezka Nebílovy - Nejsvětější trojice

1.
Náhled - sousoší Nejsvětější Trojice
2.
Náhled - Památník parcelace
 
3.
Náhled - základ chatové osady Buková
4.
Náhled - Přástevník medvědí
 
5.
Náhled - Holubinka trávozelená
6.
Náhled - Límcovka měděnková
7.
Náhled - Muchomůrka zelená
 

Kliknutím na obrázek otevřete náhled do nového okna v plné velikosti.

Legenda

  1. Detail sousoší Nejsvětější Trojice
  2. Památník parcelace z roku 1924
  3. 1929 - základ chatové osady Buková, jedny z prvních chat
  4. Přástevník medvědí
  5. Holubinka trávozelená
  6. Límcovka měděnková
  7. Muchomůrka zelená

Nejsvětější Trojice

Sloup se sochou nejsvětější Trojice pochází zhruba z poloviny 18. století, kdy jej nechal postavit hrabě Heřman Černín z Chudenic na paměť události o níž pojednává pověst:

Hrabě si jednoho dne vyjel se spřežením ze šťáhlavského zámku přes Chválenice do Nebílov. V polích, asi kilometr před Nebílovy, přeskočila cestu před koňmi vysoká zvěř. Spřežení se splašilo a po nerovné cestě letělo přes Nebílovy dál k Předenicím. Oba kočí vypadli z kozlíku a koně neměl kdo zadržet. Hrabě v kočáře nepřestával prosit Boha o pomoc. Na rozcestí z Prusin do Předenic stával u samé cesty tenkrát dřevěný kříž. Zde se koně náhle vzepjali a zůstali nehnutě stát. Na smrt vyděšený hrabě se chytil levou rukou kříže, a na důkaz svého zázračného zachránění nechal po této příhodě vystavět u Nebílov dva pomníky.

První sv. Michaela Archanděla v místech, kde se koně splašili, druhý sv. Trojice zde na rozcestí. Zatímco trojičný pomník zůstal ušetřen zubu času, druhý kolem roku 1800 porazila vichřice, a i když byl několikrát znovu postaven, vždy zase podlehl zkáze. Ještě v roce 1998 stál na místě pomníku U Michala mezi dvěma akáty barokní sokl se schodem, zpod kterého vyvěrá slabý pramen. V současné době se uvažuje alespoň o symbolickém znovuobnovení michalského pomníku.

Památka na parcelaci roku 1924

Iniciátorem postavení památníku parcelace v Nebílovech, tedy rozdělení půdy bývalého velkostatku na základě pozemkové reformy z r. 1919, byl Jan Bouček, řídící učitel na Prusinách. Kámen dodal spolumajitel lomu v Borku Jan Kokoška a tesaným nápisem jej opatřil kameník pan Havlíček.

Takzvaná „Přídělová slavnost“ se konala 7. 9. 1924. Z Nebílov vyšel průvod s hudbou a s potahem krav s pozlacenými rohy. Na již přidělené parcele, dříve panské, zoral první brázdu za zvuků písně „Kdeže mám pluh svůj prvně zasaditi“ krojovaný výminkář Martin Čiviš. V Nebílovech bylo poté sehráno ochotnické představení „Kubata dal hlavu za Blata“. Jak se zmiňují kroniky, žně byly tehdy v plném proudu a účast lidu byla malá.

Chatová osada Buková

Nedaleko sv. Trojice leží pod kopcem v malebném koutu lesa, už na předenickém katastru, jedna z nejstarších chatových osad na Plzeňsku, osada Buková. Základy založení této osady sahají do roku 1929. V tomto roce na místě dnešní osady poprvé tábořili členové skautského oddílu Skautská liga táborníků.

Postupem času pak stany nahradily malé chatky. Dodnes se zde zachovaly původní chaty a sruby, které spolu s novějšími stavbami vytvářejí romantický celek kolem trojúhelníkového náměstíčka, svažujícího se k volejbalovému hřišti a nezbytnému salonu.

Přírodní zajímavosti

Jsou všechny zelené houby jedovaté? V lesním komplexu Duby i blízkém okolí roste celá řada zeleně zbarvených hub. Většina je jedlých, některé nejedlé a jedna dokonce smrtelně jedovatá. Ano je to ona, naše nejjedovatější houba: muchomůrka zelená. Smrtelnou dávkou pro člověka je pouhých 0,1 mg na 1 kilogram hmotnosti! Její jed je až 150x účinnější než jed zmije obecné. Roste v létě a na podzim ve světlých listnatých i jehličnatých lesích.

V Dubech roste v hájku u Nejsvětější Trojice a při okraji lesní cesty na Čižice. Pozor muchomůrka zelená vytváří i bílou odrůdu. Při sběru hub musí být člověk opatrný a rozhodně by neměl zatracovat ostatní zeleně zbarvené houby. Znalý houbař proto ocení výbornou holubinku nazelenalou (ceněnou již ve Starověku), holubinku trávozelenou, strmělku anýzku nebo půvabnou límcovku měděnkovou.