Naučná stezka Nebílovy - Prusiny
Kliknutím na obrázek otevřete náhled do nového okna v plné velikosti.
Legenda
| 1-2. | Zvony na věži kostela pochází z let 1493 a 1526. Právěmladší zvon byl díky datu ulití zachráněn před rekvizicí pro válečné účely za 1. světové války. Rok 1526 totiž symbolizoval nástup panující dynastie Habsburků na český trůn | |
| 3. | Pohled do interiéru kostela | |
| 4. | Letecký pohled na Prusiny | |
| 5-6. | Nápisy z roku 1911 nalezené v červenci 2005 ve škole pod podlahou a na rubové straně prken podlahy | |
| 7. | Znakový náhrobník z roku 1634 s českým nápisem | |
| 8. | Dětská kresba Prusin patrně z roku 1911, nalezená v červenci 2005 pod podlahou ve druhém patře školy |
Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel připomínán už roku 1366. Jako farní je zmiňován od roku 1384. Za husitských válek pouze jako filiální. Současná dominantní, zdaleka viditelná stavba je barokní, z roku 1722, vzniklá za účasti architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Peníze na stavbu kostela, 20.000,- zlatých, odkázal ve své závěti hrabě Adam Jindřich ze Steinau, Maršál Benátské republiky, majitel panství Nebílovy a Žinkovy, pochovaný zde v kostele. Místo posledního odpočinku kryje mramorová náhrobní deska s erbem. Z doby napoleonských válek, okolo roku 1800, když byla hrobka otevřena, se dochoval záznam o uložených ostatcích: „Hrabě měl na sobě krátký kabát, kalhoty po kolena, černé punčochy a nízké střevíce se žlutými přezkami. Na hlavě měl rohatý klobouk. Paní, jeho manželka, měla černý hedvábný šat, dosahující na kotníky. Dítko tam odpočívající bylo prý děvče“. V kostele se nacházejí i další znakové a figurální náhrobníky. Na věži je zazděn kamenný erb pánů z Úlice a Plešnic s letopočtem 1608.
Dva kvalitní oltáře akantové z doby kol. roku 1700 jsou dnes umístěny v kapli sv. Antonína v Nebílovech. Ve Státním oblastním archivu v Plzni jsou uloženy Prusinské matriky od roku 1652. Nejstarší česky psaný zápis je z roku 1653. Fara pochází rovněž z roku 1722. V patře bývaly na zdi vymalovány postavy granátníků z doby Marie Terezie v nadživotní velikosti.
Hřbitov
V minulosti se pohřbívalo na Prusinách v různých lokalitách. Své místo zde měli sebevrazi I nekřtěňátka, po první světové válce I bezvěrci. Stará hřbitovní zeď vznikla zároveň s kostelem. Hřbitov Prusiny sloužil jako pohřebiště pro obce ze širokého okolí, proto byl v roce 1905 poprvé rozšiřován.
Škola
Zdejší školní budova byla postavena v roce 1868 na místě staré nevyhovující jednotřídní chalupy. Už v roce 1906 ale musela být přístavbou rozšířena. Od roku 1774 zde až do roku 1894 působil učitelský rod Špilarů. Ve škole se přestalo vyučovat na podzim roku 1980. Dnes zde působí ekologické sdružení Ametyst. Na požádání lze navštívit na zahradě školy ekologickou mikrostezku. Na Prusinách pořádají každoročně koncem září plzeňští dominikáni divadelní a hudební festival Prusinské kulturní léto PRKULE. Na svátek sv. Jakuba se zde koná tradiční pouť.
Historie osídlení
Přestože první písemná zmínka o obci Nebílovy pochází až z roku 1327, počátky osídlení tohoto území sahají hluboko do pravěku. V roce 1962, při výkopu základů pro budovu volného ustájení skotu, bylo na mírném svahu, klesajícím SVV směrem od Prusin k údolí nebílovského potoka, objeveno pravěké sídliště. Při záchranných akcích AÚ ČSAV v Plzni pod vedením A. Beneše byly odhaleny tři objekty mohylové kultury ze střední doby bronzové (tedy přibližně z období 1500-1200 př.n.l.). Archeologický výzkum dále odhalil dva objekty slovanské kultury hradištní, dokumentující osídlení této oblasti z 2. poloviny 1. století našeho letopočtu.