Naučná stezka Nebílovy - Beštojc kříž

1.
Náhled - osadníci v Čechovce - kolem roku 1935
2.
Náhled - Nebílovský potok
 
3.
Náhled - Chatová osada Čechovka
4.
Náhled - Babočka kopřivová
 
5.
Náhled - Hřib smrkový
6.
Náhled - Kruštík širolistý
 

Kliknutím na obrázek otevřete náhled do nového okna v plné velikosti.

Legenda

  1. Spokojení osadníci v Čechovce - kolem roku 1935
  2. Nebílovský potok
  3. Chatová osada Čechovka dnes
  4. Babočka kopřivová
  5. Hřib smrkový
  6. Kruštík širolistý

U Beštojc kříže

Kříž na rozcestí do Štěnovického Borku a Čižic nechali postavit v roce 1880 manželé Jan a Anna Brejchovi z Nebílov čp. 4, po chalupě „u Beštů“ na kraji svého pole „V Dolích“. Jejich zbožným přáním bylo, aby v době tzv. Křížových dnů, kdy tudy chodil prosebný průvod s knězem z Prusin, mohlo se i zde procesí zastavit, a mohlo také zde být čteno svaté evangelium.

Chatová osada Čechovka

Vznik osady Čechovka se datuje v r. 1934. Jednalo se o dvě lokality, místně nazývané čtrnáctka a sedmnáctka.Lokalita čtrnáct byla z velké části zničena povodní v r. 1975. Původně byly chaty postaveny do tvaru půlkruhu. Po uvedené povodni zde vznikla nová chatová výstavba, která nevytvářela výše uvedený půlkruh. V chatové oblasti se stékají dva místní potoky nebílovský a borecký. Trasa naučné stezky se nachází na soutoku těchto potoků cca 200 m. V současné době je v chatové oblasti postaveno 57 rekreačních chat.

Přírodní zajímavosti

Nebílovy leží v malebném údolíčku, téměř ze všech stran obklopeny vrchy, jejichž hřbety vymezují hranice katastru. Od východu na západ ve směru hodinových ručiček jsou to vrchy Dlouhá, Kordán, Džbánek a Průhon. Na geologické stavbě se podílejí horniny starohorního stáří (břidlice), zájmové území se rovněž nalézá v oblasti kontaktu se západočeským plutonem, který vystupuje na povrch jako štěnovický masív. V krajině jsou dodnes patrné pozůstatky těžby nepříliš kvalitní žuly (na rozdíl od té Borecké a Štěnovické) v podobě malých lomečků, mnohé se promítly i do místních názvů. Významným činitelem, podílejícím se na obrázku dnešní krajiny, je Nebílovský potok. Stopy po obrovských povodních (především ve 2. polovině 19. století), které od dávných časů hlodají větší či menší průrvy a rokle, nalézáme především na západní straně katastru. Zdejší rokle (místy i několik metrů hluboké) jsou působením vody neustále prohlubovány a rozšiřovány. Zmínky o povodních však pocházejí i ze století dvacátého. Zdejší občané mají v paměti katastrofální povodně z let 1925, 1940, 1975 či 1983. Na převážně písčitých půdách jsou vysázeny nepůvodní jehličnaté dřeviny (smrk, borovice), v posledních letech však dochází k opětovnému zavádění listnáčů (dub). Biologicky velmi cenným územím jsou porosty olší, jasanů a vrb, lemující břehy Nebílovského potoka. Z chráněných rostlin se v okolí Nebílov vyskytuje kruštík širolistý, pstroček dvoulistý, jaterník podléška a konvalinka vonná. V minulosti bylo možné najít i vzácný prstnatec májový a upolín vyšší, lokality růstu jsou však ohroženy vysycháním.Vlivem intenzivního hospodaření v letech minulých z krajiny téměř vymizeli bezobratlí živočichové a hmyz, v návaznosti na to rovněž ubývalo drobných obratlovců, jejichž hlavní potravou byl právě hmyz. Díky částečnému ozdravění nejen zemědělství, ale i celkového myšlení lidí, opět můžeme v potoce spatřit raky, na slunných travnatých místech slyšet cvrčky, na polích spatřit koroptve, v křovinách rozpoznávat mnohé druhy zpěvného ptactva.

Výskyt větších predátorů (káně, jestřáb, vrána či puštík) je podmíněn zejména hojným počtem hrabošů a drobných obratlovců. Z větších obratlovců je na katastru obce rozšířena liška, kuna, lasička, místy se objeví i jezevec, častá je vysoká (srnčí) či černá zvěř.