Naučná stezka Nebílovy - Zámek Nebílovy

1.
Náhled - Přední zámecká budova a prostor před zámkem.Antonín Bráf / kresba tužkou / kol. roku 1860
2.
Náhled - Nádvoří průčelí zadní budovy, včetně spojovacích arkádových galerií Antonín Bráf / kresba tužkou / kol. roku 1860.
 
3.
Náhled - Nástěnné malby Antonína Tuvory z roku 1790v tanečním sále. Stav v roce 1943
4.
Náhled - Nádvoří zámku. Foto z doby kolem roku 1910.
 
5.
Náhled - Obnova dřevěné klenby v tanečním sále 70. léta 20. století
6.
Náhled - Detail holandského květinového zátiší ze zámeckých sbírek
 

Kliknutím na obrázek otevřete náhled do nového okna v plné velikosti.

Legenda

  1. Přední zámecká budova a prostor před zámkem.Antonín Bráf / kresba tužkou / kol. roku 1860
  2. Nádvoří průčelí zadní budovy, včetně spojovacích arkádových galerií Antonín Bráf / kresba tužkou / kol. roku 1860.
  3. Nástěnné malby Antonína Tuvory z roku 1790v tanečním sále. Stav v roce 1943
  4. Nádvoří zámku. Foto z doby kolem roku 1910.
  5. Obnova dřevěné klenby v tanečním sále 70. léta 20. století
  6. Detail holandského květinového zátiší ze zámeckých sbírek. Malba vznikla kolem roku

Zámek Nebílovy

Prvním držitelem nebílovského zboží byl podle pramenů z roku 1327 Racek z Nebylova. Počátkem 15. století vlastní zdejší statek Nebílovští z Drahobuze, po nichž přichází Jan Hradištský z Hořic. Malovaný erb jeho manželky Anny z Michnic se nachází v přízemí zadní zámecké budovy v bývalých klenutých sálech tvrze. Vodní renezanční tvrz zde stála i za dalších majitelů, Kokořovců, a byla patrně kolem roku 1680 přestavěna na menší čtyřkřídlý barokní zámeček, jehož podoba se nedochovala. V roce 1705 koupil Nebílovy císařský generál a maršál Benátské republiky hrabě Adam Jindřich ze Steinau, který se rozhodl vybudovat zde reprezentační rezidenci podle plánů vídeňského architekta Jana Lukáše Hildebrandta.

Zámek se skládá ze dvou podkovovitých křídel obrácených proti sobě na podélné ose nádvoří. Obě budovy bývaly propojeny klenutými chodbami, nesoucími ploché terasy s balustrovým zábradlím. Při zámku byla založena okrasná francouzská zahrada s fontánou, ohrazená půdorysně profilovanou ohradní zdí s nikami a třemi pavilony. Zámek budoval plzeňský architekt a stavitel Jakub Auguston mladší. Stavba byla dokončena už za Černínů v roce 1719, avšak díky statickým poruchám byla prakticky až do roku 1785 neobývaná.

Za Nejvyššího lovčího Království českého, Jana Vojtěcha Černína z Chudenic je zámek nákladně opraven, zřízen hospodářský dvůr a celý objekt vymalován tehdy nejžádanějším malířem interiérů Antonínem Tuvorou. Ve stejné době maloval Tuvora pro Černína i pokoje na zámku Kozel a ve Šťáhlavech. Svoje největší dílo však vytvořil právě zde v Nebílovech. Jedná se o unikátní výmalbu tanečního sálu motivy exotické krajiny, doplněnými antickou architekturou, ruinózními stavbami a nespočetnou faunou. Malba ještě zakotvená v rokoku vykazuje už řadu prvků nastupujícího klasicismu. Tuvora se inspiroval nástěnnými malbami svého vídeňského učitela Bergla, kterému v sedmdesátých letech 18. století pomáhal s jejich realizacemi např. v císařském Schönbrunnu či v klášteře v Melku.

Nebílovský zámek byl zabrán při pozemkové reformě v r. 1919 Valdštejnům a v roce 1924 rozdělen mezi zdejší sadařské družstvo a další obyvatele. Snahy o záchranu zchátralého objektu se datují již od počátku první republiky, ale teprve v roce 1967 získává zámek československý stát a jsou podniknuty první kroky k odvrácení hrozící zkázy. V roce 1992 je zámek vrácen obci Nebílovy a o šest let později, už opět jako státní, je poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti.

V interiérech je prezentována instalace mobiliáře navozující atmosféru bydlení šlechty na přelomu 18. a 19. století s důrazem na zobrazení květiny jako nejčastěji používaného motivu v umění i v uměleckém řemesle.

Na svátek sv. Antonína, 13. 6. je zde každoročně pořádána zámecká pouť. Zámek se stal během krátkého času přirozeným kulturně - společenským centrem celého regionu.

Obecní kaple sv. Jana Nepomuckého

Na místě původního kříže vyrostla v roce 1883 péčí obce za 328 zlatých malá stavba obecní kapličky. Nenásilně doplnila prostor před zámkem. Zvonek se jménem sv. Martina byl do věžičky pověšen z původního místa ve zvoničce stavení č.p. 18. Nastal pak spor o to, zda zvon patří majiteli chalupy č.p. 18, který měl od nepaměti povinnost zvonit, anebo obci. Nakonec obecní výbor vyplatil Matěje Rajchla, chalupníka z dotčeného čísla popisného částkou 50 zlatých. V makovici věžičky byly uloženy dobové spisy a mince, ke kterým při opravě zvonice v roce 1995 přibyly i soudobé dokumenty.